Odhalený Vinnetou

Co je to restaurace?
Gastronomické zařízení s astronomickými cenami.

„Představ si, včera jsem viděl o půlnoci souseda, jak se vrací z hospody úplně sťatej.”
„A co dál?”
„No, zaťukal na dveře a sotva mu žena otevřela, spustil na ni, kde se tak dlouho courala, že se o ni celou dobu strašně bál!”

„To rybí filé, co jsem si obědnal, je nějaké špatné,” stěžuje si vrchnímu host.
„Ale mi žádné rybí filé na jídelníčku nemáme!” namítne vrchní.
„A co je tedy to ryb. filé?” oponuje zákazník.
„Jo tohle,” usměje se vrchní, „to znamená ryběnčí filé!”

„Proč pijete?”
„Protože trpím.”
„Jak?”
„Špatně chodím.”
„A proč?”
„Protože mám plochý nohy a země je kulatá.”

Změna jídelníčku - místo knedlo vepřo zelo to v jídelně zelo prázdnotou.

„Panebože, co se ti stalo?” ptá se hospodský, když se štamgast vbelhá do výčepu o berlích a s rukou na pásce.
„Ale, pohádal jsem se s Frantou.”
„Vždyť to je takový mrňous! To musel mít něco pádného v ruce!”
„No, to měl. Lopatu.”
„A tys neměl v ruce nic?”
„Ale jo, držel jsem v ní prso jeho starý. Nádherná věcička - ale ve rvačce není moc platná...”

Postávají dva ožralové na střeše mrakodrapu a jeden říká: „Podívej, jak jsme vysoko. Teď když skočím dolů, nic se mi nestane, protože je to takový tlak, že mě to vynese.”
Druhý chlap na něj nevěřícně zírá, a tak se první naštve a opravdu skočí. Ten, co zůstal nahoře, kouká, kouká a nic, když vtom vidí prvního chlápka ve dveřích. To ho dostatečně přesvědčí, skočí taky a zabije se.
Barman pak chlapíkovi vyčítá: „Supermane, když se ožereš, jseš strašná svině!”

Chlápek přijde do baru a v ruce drží malou želvu. Ta je šíleně potlučená. Jedno oko má namodralé, dvě nohy zafačované a celý krunýř omotaný lepicí páskou. Hospodský se chlápka ptá, co s tou želvou je.
„Nic. Tahle želva je akorát hrozně rychlá. Schválně, dáme závod o stovku, váš pes a moje želva. Zaveďte svého psa na jeden konec sálu, jděte na druhý a zavolejte ho. A moje želva tam bude dřív než váš pes.”
Hospodskému se to zdá zajímavé, tak si plácnou. Postaví svého psa na jeden konec sálu, dojde na druhý a hvízdne. Jenže chlápek najednou vezme svoji želvu do ruky, hodí ji přes celou místnost k hospodskému a povídá: „Říkal jsem, že tam bude dřív než ten pes!”

V hospodě: „Neznáš nějakého Kubu?”
„A proč?”
„No, chtěl bych sehnat pravé kubánské doutníky.”

Pan Kalianko si ve čtvrtek večer jen tak v pantoflích skočí se džbánkem pro pivo. Vrátí se v pátek, postaví džbán a povídá: „To jsou, holka, všude hrozný fronty...”